Pomoc! Ztratila jsem se :(

„Jsem poslední dobou zmatená.“ Povídá mi 16 letá Markéta, která chodí do druháku na střední školu. „Mám dost učení, občas cvičím, chodím s klukem, s našima je to v pohodě. I přesto – jsem jako rozevlátá, tu něco, tam něco a já jen lítám a rychle udělám jednu věc, pak zase už hoří něco jiného. Jsem unavená a občas mám pocit, jako bych to nebyla já. Cestou jsem se někde ztratila.“ Povídá Markétka s úsměvem.

„A s mamkou nebo taťkou o tom mluvíš?“ ptám se. „No, povídám si s nimi, ale tohle jim říct nemůžu. Nerozuměli by mi. Hned by se začali starat, co se děje a začali by se o mě bát. A to já nechci.“ Zavrtí hlavou a smutně se pousměje. Je fakt příjemná. Je mi jí trochu líto. Kvůli povaze nezatěžovat druhé ubližuje sama sobě.

Markéta pokračuje: „ Mamka se mě pořád ptá, co ve škole, co s Matějem a já vždycky jen řeknu dobrý. A ono to i vcelku dobrý je. A i kdyby nebylo, nechci je tím zatěžovat. Vždyť mi pořád říkají, jak toho mají hodně v práci, šéfová prudí, kolegyně je arogantní. Oba chodí domů unavení a hubují, že doma moc nepomáhám. Mamku často bolí záda a táta doma nejčastěji sedne večer k počítači nebo televizi, takže ani nemám moc šancí si s nimi promluvit.“ Jak pomoci současným dívkám objevit svou kreativitu a intuici, tedy sami sebe se dozvíte zde…

Teenagerům chybí opravdová otevřená komunikace s rodiči. Díky informačním technologiím mají přemíru informací a neumí je selektovat. Nedávno jsem četla v jedné knize hezkou větu: „Na planetě Zemi je více vzduchu, než lásky.“ Přemýšlela jsem nad ní. Ano, je to pravda. Většina lidí chodí zamračeně, uspěchaně a chceme to i po dětech. Máme pocit, že když chvíli nic nedělají, je to špatně.

Mizerné je to, že když nic nedělají, jsou na tabletu či mobilu a hrají hry. Nekomunikují. A když, tak málo.

Co jim ukázat, jak mohou žít? Jinak než my, jejich rodiče. Co je nechat snít a povídat si s nimi, jak by jednoho dne chtěli žít? A v jejich snech je podporovat. A ne je pořád strašit, ať se pořádně učí, jinak nebudou mít práci. Co začít brát své teenagery jinak než dosud? Vidět v nich lidi se skvělou budoucností, se spoustou zájmů a hlavně s úsměvem na tváři a láskou v srdci.

A jak se zbavit zmatku?

Během dne mít vše sepsané, pracovat s diářem a mít u úkolů priority. Vše dělat s radostí a lehkostí.

A pak to nejdůležitější, zastavit se. A uvědomovat si sám sebe, kde začínají a končí mé strachy a obavy, pýcha, můj rozum a mé ego a kde začíná být mé opravdové já – plné kreativity, intuice, pokory a respektu. 

A … Zařadit ranní a večerní meditaci, mé dcery si na ni natolik zvykly, že čas věnovaný sami sobě při meditaci milují. Jsou pak klidnější, příjemnější a otevřenější.

Krásný den,

S láskou ♥ Hana Mikešová